JUDR.
ANETA
STIERANKOVÁ

ADVOKÁTKA



Jsem advokátkou se specializací v oblasti zdravotnického práva.


Poskytuji právní služby lékařům, poskytovatelům zdravotních služeb, ostatním zdravotnickým pracovníkům a pacientům.


JUDr. Aneta Stieranková

737 028 993

aneta@lawmed.cz

Ostrovní 30 110 00 Praha 1

VZDĚLÁNÍ

Právnická fakulta Univerzity Karlovy, rigorózní studium
téma práce: Právní aspekty umělé inteligence, rozšířené reality a virtuální reality v medicíně (2020)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy, magisterské studium
téma práce: Právní problematika zárodečných buněk ve vztahu k asistované reprodukci (2019)
Law School, University of Kent (2018)


KURZY/STÁŽE

Kurzy:
Introduction to Bioethics - Georgetown University (2016)
Bioethics - Harvard University (2016)Stáž:
Kancelář Ombudsmana pro zdraví (2016)


SOUTĚŽE

Celostátní soutěž ve zdravotnickém právu o cenu profesora Jaroslava Stránského (2016) - 1. místoStudentská vědecká odborná činnost
- téma práce: Surogátní mateřství a právní vynutitelnost některých surogátních smluv (2017)


PŘEDNÁŠKY

MEDIDAYS (2023)
- moderování panelové diskuze na téma: Co musí každý lékař vědět o právu?
Prague School of Bioethic (2022)
- přednáška na téma: Sexism in Medicine from a Legal Perspective
Konference Mladých lékařů (2021)
- přednáška na téma: Diskriminace žen ve zdravotnictví
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (2019)
- přednáška na téma: zdravotnické prostředky - právní rámec
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (2019)
- přednáška na téma: nové nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR)


ČLENSTVÍ

Spolek Mladí lékaři - čestné členství (od 2020)Mensa České republiky (od 2015)


PUBLIKAČNÍ ČINNOST

Článek Jak kvůli chybějící právní úpravě surogátního mateřství poskytovatelé riskují (2021)Článek Proč lékařky odcházejí? (2020)Publikace Aktuální legislativa pro lékárníky, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, katedra lékárenství IPVZ (2020)


MÉDIA

Rozhovor pro časopis PRÍMALEX (2020)Rozhovor pro DVTV (2020)Rozhovor pro Respekt (2020)Rozhovor pro Medical Tribune (2020)


PRÁVOPEDIE

Zakladatelka Právopedie pro lékaře, webové stránky, jejímž smyslem je pomoci lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům zorientovat se v základech zdravotnického práva.

SLUŽBY

ZASTUPOVÁNÍ V MEDICÍNSKO-PRÁVNÍCH SPORECH

OBHAJOBA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ

ASISTOVANÁ REPRODUKCE A NÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ


ZASTUPOVÁNÍ PŘED SPRÁVNÍMI ORGÁNY

PRACOVNĚPRÁVNÍ PORADENSTVÍ

ZALOŽENÍ A PŘEVOD LÉKAŘSKÉ PRAXE

CENA


První konzultace je zdarma,
během ní si projdeme možná řešení a stanovíme odhad časové náročnosti, aby měl klient vždy jasnou představu o tom, kolik zaplatí.

2.800,- Kč za hodinu právních služeb

Poučení pro spotřebitele

Mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze smluv o poskytování právních služeb byla pověřena Česká advokátní komora (bližší informace na www.cak.cz).Kontaktní údaje: Česká advokátní komora, Národní tř. 16, 110 00 Praha 1, e-mail: epodatelna@cak.cz; ID datové schránky: n69admd.

Zásady zpracování osobních údajů.

Kdo s vašimi údaji pracuje?
Správcem vašich údajů je JUDr. Aneta Stieranková (dále jen "Správce"). Můžete mě kontaktovat na adrese sídla nebo emailem na aneta@lawmed.cz.
Proč s Vašimi údaji pracuji, o jaké osobní údaje se jedná a co mě k tomu opravňuje?
(1) Poskytování právních služeb.
S Vašimi údaji musím pracovat během sjednání a poskytování právních služeb. Jde zejména o činnost podle předpisů upravujících výkon advokacie. Takovou činností je například obhajoba a výkon Vašich práv nebo komunikace s Vámi prostřednictvím e-mailu či telefonu.
(2) Plnění právních povinností.
Vaše údaje zpracovávám při plnění právních povinností Správce, které upravují daňové a účetní zákony nebo zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti.
(3) Ochrana mých oprávněných zájmů.
Vaše údaje a údaje o Vašem používání mých služeb mohu použít na ochranu svých práv. Takovým právem je například vymáhání splatných pohledávek.
Jak dlouho budu s Vašimi údaji pracovat?
Vaše údaje budu zpracovávat po dobu poskytování služeb a poté po dobu stanovenou právními předpisy, konkrétně:
(1) Po dobu poskytování služeb a po dobu 10 let od ukončení našeho smluvního poměru.
(2) Po dobu stanovenou příslušným právním předpisem.
(3) Po dobu poskytování služeb a po dobu 10 let od ukončení našeho smluvního poměru anebo pokud v odůvodněném případě nevznikne potřeba uchovávat údaje po dobu delší v souvislosti s konkrétním případem.
Komu mohu vaše údaje předat?
Vaše údaje mohu předat svým zaměstnancům a dalším zpracovatelům na základě smlouvy s nimi, vždy však pouze v nezbytném rozsahu pro naplnění účelů zpracování a za účelem poskytování našich služeb. Pokud předám údaje mimo EU, bude jejich ochrana zajištěna podle standardních smluvních doložek.

Vaše práva
Právní předpisy na ochranu osobních údajů Vám zaručují různá práva v oblasti ochrany osobních údajů. V rozsahu, v jakém Vám to garantují předpisy na ochranu osobních údajů – zejména GDPR – můžete ode mne požadovat přístup k Vašim osobním údajům (tedy informace o tom s jakými Vašimi konkrétními údaji pracuji a jak s nimi pracuji), omezení zpracování Vašich údajů (to znamená, že údaje sice zatím nevymažu, ale nebudu s nimi pracovat) a jejich opravu a výmaz (vždy pokud jsou pro to splněny zákonné podmínky). Dále můžete vznést námitku proti zpracování a můžete využít práva na přenositelnost údajů. Pro uplatnění jakéhokoliv z těchto práv mne kontaktujte prostřednictvím výše uvedených kontaktních údajů – nejjednodušší je poslat email na aneta@lawmed.cz a ráda Vám pomohu s uplatněním Vašich práv. Pokud byste se domnívali, že zpracováním Vašich osobních údajů porušuji právní předpisy, můžete podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Námitky proti zpracování
Můžete podat námitky proti zpracování založeném na oprávněném zájmu, které následně omezím, pokud neprokážu závažné a kvalifikované oprávněné důvody pro zpracování.

MEDICÍNSKO-PRÁVNÍ SPORY

JAK PROBÍHÁ TRESTNÍ ŘÍZENÍ?

NÁHRADNÍ (SUROGÁTNÍ) MATEŘSTVÍ

NÁROKY LÉKAŘŮ NA DOPLATKY Z DPČ

Medicínsko-právní spory

Medicínsko-právní spory jsou nejčastěji spory mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem. Obvykle takový spor začíná nespokojeností pacienta s poskytnutými zdravotními službami (nebo častěji nespokojeností s přístupem a chováním konkrétního lékaře) a může skončit rozhodnutím soudu, které poskytovateli uloží povinnost k náhradě újmy v penězích.Jak vyplývá z výše uvedeného, cílem medicínsko-právního sporu v rámci civilního řízení (tj. nikoliv trestního řízení) je z pohledu pacienta především snaha dosáhnout finančního odčinění újmy, která mu postupem poskytovatele (lékaře) podle jeho názoru vznikla. Poskytovatel zdravotních služeb se v takovém případě především brání tvrzení pacienta a snaží se o zamítnutí celé věci.Jak poskytovatel zdravotních služeb zjistí, že mu hrozí medicínsko-právní spor?
Samozřejmě je možné vypozorovat určité signály zahrnující například podání stížnosti pacientem přímo k poskytovateli zdravotních služeb, případně k příslušnému správnímu orgánu, jednoznačně se to však poskytovatel obvykle dozví prostřednictvím tzv. předžalobní výzvy.
Předžalobní výzva bývá jako předžalobní výzva obvykle (pro vyloučení jakýchkoliv pochybností) označena přímo v příslušném dokumentu. V jejím rámci je obvykle popsáno konkrétní jednání (vyšetření/ošetření), újma která tímto jednáním měla pacientovi vzniknout a výzva k úhradě konkrétní požadované částky (obvykle statisíce až miliony korun českých).
Co se děje dál?
Po obdržení předžalobní výzvy je možné tuto výzvu odmítnout s tím, že se poskytovatel žádného porušení nedopustil, popřípadě pokusit se s druhou stranou sejít a vyřešit situaci mimosoudně. V této souvislosti je však nutná kooperace s pojišťovnou poskytovatele.
Poté, co poskytovatel obdrží předžalobní výzvu, obvykle se obrátí na advokáta a celou záležitost dále řeší jeho prostřednictvím.

Soud
Pokud poskytovatel svou odpovědnost odmítne, resp. odmítne uhradit částku požadovanou v předžalobní výzvě, je pravděpodobné, že dotčený pacient podá žalobu k soudu. Tímto se z pacienta stává „žalobce“ a z poskytovatele zdravotních služeb „žalovaný“.
Soud dá žalovanému možnost se k žalobě písemně vyjádřit a pokud nebude požadovat předem další doplnění podkladů (důkazů) nařídí ve věci jednání. V průběhu soudního jednání se čtou listinné důkazy, probíhají případné výslechy, přednášejí se závěrečné návrhy apod. V medicínsko-právních sporech soud obvykle nařizuje několik jednání (např. 4).Rozhodnutí soudu
Poté, co si soud utvoří názor na věc a má za to, že lze na základě dodaných podkladů rozhodnout, vydá rozsudek. Z logiky věci je zřejmé, že jedna strana (ať už žalovaný nebo žalobce) nebude spokojena, protože soud rozhodne proti ní. V takovém případě se tato strana obvykle odvolá a věc se přesouvá k odvolacímu soudu.
Další pokračování
Poté, co ve věci rozhodne odvolací soud, může nespokojená strana podat dále tzv. dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a případně také ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

Jak probíhá trestní řízení?

Většina lékařů má největší strach z trestního řízení, touto cestou se však pacienti rozhodnou řešit nespokojenost s poskytnutou péčí spíše ojediněle (ve srovnání s civilním řízením). Nejrizikovějším lékařským oborem z pohledu potenciálního trestního stíhání je pak nejspíše gynekologie a porodnictví, protože pacienti jsou z povahy věci více motivováni dosáhnout v případě jakéhokoliv problému v této oblasti v první řadě především potrestání dotčeného lékaře.Jak dojde k zahájení trestního řízení?
Trestní řízení je v oblasti zdravotní péče zpravidla zahajováno trestním oznámením, které podá pacient nebo osoba blízká. V počátcích trestního řízení pak věc prošetřuje Policie České republiky, která (nejčastěji) buď rozhodne o zahájení trestního stíhání nebo o odložení věci.
Během výše popsané fáze (tzv. přípravné řízení) Policie České republiky obvykle vyslýchá svědky, znalce, poškozené a podezřelé (později obviněné) osoby.Přesun věci k soudu
Pokud policie dojde k závěru, že vyšetřování lze považovat za skončené a jeho výsledky postačují k podání obžaloby, předá věc státnímu zástupci s návrhem na její podání. Pokud se pak státní zástupce rozhodne obžalobu podat, přechází se z přípravného řízení k řízení před soudem.
Hlavní líčení
Po podání obžaloby soud zpravidla nařídí tzv. hlavní líčení (tj. jednání ve věci). Během hlavního líčení stojí na jedné straně obžalovaný (např. lékař) a na druhé straně státní zástupce (ten zastupuje stát a podává obžalobu) a vedle státního zástupce může být případně také poškozený (pacient/osoba blízká).
Během hlavního líčení probíhá dokazování (výslechy, čtení listinných důkazů apod.). Hlavní líčení bývá obvykle odročováno a koná se tak několikrát (např. 4x) podle náročnosti celé věci a podle toho, kolik důkazů má soud k dispozici.

Rozhodnutí soudu
V případě, kdy soud skončí dokazování vyzve obvykle státního zástupce, popř. poškozeného, obhájce obžalovaného a obžalovaného k přednesení závěrečných řečí. Poté buď odročí hlavní líčení na jiný den za účelem vynesení rozsudku, popř. nařídí přestávku a rozsudek je vynesen po této přestávce.
Tresty
V případě, že soud dojde k závěru, že lékař porušil svou povinnost a způsobil tak pacientovi újmu, rozhodne odsuzujícím rozsudkem a udělí lékaři trest. Nejčastějšími tresty jsou v případě medicínských (neúmyslných) kauz:
1) Zákaz činnosti (např. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání lékaře v odvětví gynekologie a porodnictví). Trest zákazu činnosti je možné uložit na 1 rok až 10 let. V případě lékařů se však zákaz činnosti obvykle navrhuje na 1–3 roky.2) Trest odnětí svobody s podmíněným odložením. Tento trest spočívá v tom, že je lékaři uloženo např. odnětí svobody v trvání 1 roku, přičemž výkon tohoto trestu, ke kterému dochází ve vězení, je podmíněně odložen na zkušební dobu (1-5 let). Pokud se lékař ve zkušební době osvědčí, tj. vede řádný život a případně splňuje další podmínky stanovené soudem, není k výkonu trestu přistoupeno.Náhrada újmy v penězích
Poškozený se obvykle v rámci trestního řízení domáhá též náhrady újmy v penězích, trestní soudy však obvykle poškozené s tímto nárokem odkazují na řízení ve věcech civilních. Je tudíž možné, že po skončení trestního řízení bude následovat řízení civilní, kde již půjde pouze o finanční náhradu.

Náhradní (surogátní) mateřství

S náhradním mateřstvím se nejčastěji setkáváme v případě, kdy žena z páru, který by si rád pořídil potomka, nemůže z různých důvodů otěhotnět. V takové situaci má tzv. „neplodný pár“ mimo jiné možnost vyhledat náhradní (surogátní) matku, která by pro něj dítě odnosila.Náhradní mateřství není v českém právním řádu žádným způsobem upraveno, vyjma ustanovení § 804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které však pouze uvádí, že osvojení není vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci, pokud jde o náhradní mateřství.Co není zakázáno, je dovoleno?
Výše uvedené však neznamená, že se náhradní matka a neplodný pár mohou v duchu pravidla „co není zakázáno, je dovoleno“ dohodnout v této souvislosti na čemkoliv.
Stále je třeba mít na paměti, že přestože náhradní mateřství není právními předpisy blíže upraveno, již existující zákony nastavují určité „mantinely“ toho, na čem je možné se dohodnout, a na čem nikoliv. Výše uvedené pravidlo tedy samozřejmě platí, ale je třeba orientovat se v tom, co vše je již v dnešní době právními předpisy zakázáno. V opačném případě totiž hrozí například naplnění skutkové podstaty trestného činu svěření dítěte do moci jiného, ze strany poskytovatele zdravotních služeb pak přestupek pro porušení anonymity anonymního dárce zárodečných buněk apod.Povinná předchozí právní konzultace
Odborná společnost se shoduje na tom, že v případě náhradního mateřství by měli potenciální náhradní matka a neplodný pár absolvovat mimo jiné povinnou předchozí konzultaci s právníkem, který by měl zejména posoudit, zda je vybraná žena z právního pohledu pro náhradní mateřství vhodná.

Smlouva
S ohledem na to, že náhradní matce je obvykle poskytována finanční kompenzace za ušlý výdělek, náklady na lékařskou péči, cestovné, příspěvek na zdravou stravu, vitamíny apod. (pozor! nikoliv platba za dítě), přejí si strany obvykle uzavřít smlouvu, která by vzájemná práva a povinnosti jednoznačně upravovala. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že tzv. surogátní smlouva (resp. její hlavní část týkající se odnošení dítěte pro jiné a následné předání a umožnění jeho osvojení neplodným párem) není vynutitelná, protože náhradní matku nelze nutit k tomu, aby se dítěte vzdala (podle občanského zákoníku platí, že matkou dítěte je vždy ta žena, která jej porodila).
Je lepší smlouvu neuzavřít?
I přes uvedenou nevynutitelnost zásadní části surogátní smlouvy však nemusí být její uzavření zbytečné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle zahraniční judikatury lze ze surogátní smlouvy zjistit například úmysl smluvních stran v případě soudního sporu, který by mohl být v určitých případech rozhodující, také je možné jednoznačně určit k čemu všemu se smluvní strany zavázaly, jaká kompenzace byla náhradní matce poskytována, zda nebyla nepřiměřená, za co byla poskytována a zda se případně náhradní matka na úkor náhradních rodičů bezdůvodně neobohatila apod.
Záruka
Záruku na to, že vše dobře dopadne Vám nikdo v procesu náhradního mateřství bohužel neposkytne, ale jistě je možné vyvinout maximální možné úsilí a podniknout všechny možné kroky k tomu, aby se pravděpodobnost šťastného konce pro všechny zúčastněné co nejvíce zvýšila.

Nároky lékařů na doplatky z DPČ

Nedostatek lékařů nemocnice obvykle řeší tím, že své zaměstnance neúměrně přetěžuje a nechává je pracovat i několik desítek hodin v kuse. Ptáte se, zda je to právně možné? Odpověď je jednoduchá: není.Základní pravidla
Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce platí, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin (§ 83). Také platí, že nařízená práce přesčas nesmí v kalendářním roce přesáhnout 150 hodin a zároveň nesmí činit více než 8 hodin týdně. Nad rámec nařízené práce přesčas se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na další práci přesčas, přičemž celkový rozsah práce přesčas (nařízený + dobrovolný) nesmí za jeden rok přesáhnout 416 hodin (§ 93). Jak si jistě umíte představit, lékaři tento limit často přesáhnou již během prvních 3-5 měsíců.
Pracovní smlouva + DPČ
Výše uvedený problém se nemocnice rozhodly řešit po svém a vedle pracovní smlouvy uzavírají s lékaři dohodu o pracovní činnosti (například na služby). Lékař tedy v rámci klasické pracovní doby pracuje na základě pracovní smlouvy a následně po skončení pracovní doby a před nástupem na službu „volně“ přejde na práci na základě DPČ.
Výše uvedené je však zakázáno v § 34b zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, uvedené ustanovení totiž výslovně říká, že: „Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.“. Jelikož tedy dotčený lékař v rámci pracovní smlouvy vykonává práci lékaře, je zřejmé, že během služby bude vykonávat tu samou práci, resp. práci stejně druhově vymezenou.Výhoda pro zaměstnavatele nevýhoda pro lékaře.
Zaměstnavatel díky výše uvedenému (ne tak dokonalému) obcházení zákona obvykle získá navíc levnou pracovní sílu, protože odměnu na DPČ obvykle vypočítá z průměrné hodinové odměny lékaře, zatímco kdyby lékař sloužil tak jak má (tj. na základě pracovní smlouvy), jednalo by se o práci přesčas (za tu přísluší příplatek), také je obvykle služba alespoň částečně noční prací (za tu přísluší další příplatek) a velmi často se jedná též o sobotu/neděli/svátek (a za ty také vzniká nárok na další příplatek nad rámec předchozích uvedených).

Žádné ze zákonem stanovených příplatků však zaměstnavatel obvykle lékaři, který svou práci vykonává na DPČ, neposkytuje. Dotčený lékař tak přichází o nemalou část odměny, která mu dle zákona náleží, a to nejen ve formě příplatků ale také ve formě průměrného výdělku, do kterého se odměna z DPČ nezapočítává, přičemž z průměrného výdělku se počítá například odstupné, výše jednotlivých příplatků, výše náhrady při pracovní neschopnosti, při překážkách v práci, výše náhrady za dovolenou apod.Neplatnost DPČ
S ohledem na to, že dohody o pracovní činnosti jsou uzavírány v rozporu se zákonem, jsou fakticky neplatné. Z tohoto důvodu se může každý lékař, jehož odměna byla neprávem zkrácena z důvodu uzavřené DPČ, domáhat po nemocnici doplacení rozdílu mezi odměnou, kterou dostal na základě DPČ a odměnou, na kterou by mu vznikl nárok, kdyby dotčenou práci vykonával tak jak měl, tj. na základě pracovní smlouvy (vč. všech příslušných příplatků, zvýšení průměrného výdělku apod.), a to až 3 roky zpětně.
Nemocnice dluží lékařům obvykle statisícové částky
Je celkem pochopitelné, proč se nemocnice snaží řešit maximální zákonem povolený počet přesčasových hodin alternativní cestou, co však již pochopitelné není, je jejich snaha „po cestě“ ještě ušetřit na lékařích, kteří mnohdy pracují (ne zcela dobrovolně) za dva a více lékařů. Nároky těchto lékařů se tak při přepočtech obvykle pohybují v řádech statisíců korun českých.

Atribuce autorům obrázků z tohoto webu

Obrázky ze sekce "služby"

Image by jcomp on Freepik
Image by storyset on Freepik

Obrázky ze sekce "blog"

Image by pressfoto on Freepik
Image by Freepik